Otázky a odpovědi

Možná pracujete s výsledky naší práce, možná vás při jejím čtení napadaly některé otázky. Než popisovat některá důležitá východiska a informace o našem přístupu do každého reportu, rozhodli jsme se je dát sem, kde je máte všechny pohromadě.

Vznikla tedy tato sekce, kde s vámi sdílíme, jak přemýšlíme o naší výzkumné i komunikační práci, nebo čím se zabýváme a čím nikoliv. Pokud vás napadnou další otázky, budeme za ně rádi.

Uvažujeme, že bychom si zadali výzkum veřejného mínění na téma ochrany přírody a životního prostředí. Proč ho dělat s vámi?

Jsme specialisté. V našem komorním týmu máme dohromady více než 40 let zkušeností se společenskovědním výzkumem v environmentální problematice. V našich šetřeních nezjišťujeme, kdo vyhraje příští parlamentní volby nebo jak prodat lidem novou Škodovku, ale věnujeme veškerou odbornou pozornost výzkumu veřejného mínění a komunikačním strategiím v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.

Důležitá je pro nás nejen expertíza v oblasti výzkumu a komunikace, ale průběžně sledujeme také odborné, zpravodajské i kuloární dění v této problematice.  Realizujeme sami i ve spolupráci s dalšími partnery výzkumy, analyzujeme dostupná data, sledujeme nově publikované výzkumy a studie u nás i ve světě. O výzkumech veřejného mínění v oblasti životního prostředí v České republice jsme napsali také knihu, která se stala krátce po svém vydání nejstahovanější knihou Masarykovy univerzity.

Kdy jste vznikli?

Tým lidí, který dnes tvoří základ Institutu 2050, vznikl při výzkumech veřejného mínění na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v roce 2014. Od té doby spolu kontinuálně spolupracujeme, Institut 2050 jsme založili v roce 2022.

Jaké výzkumy děláte?

Aplikované. Oborově čerpáme ze sociologie, psychologie a komunikace. Inspirací jsou pro nás výzkumy např. Six Americas z Yale Program on Climate Change Communication, výzkumy More in Common nebo komunikační manuály Futerry. V českém prostředí jsme pomáhali s vydáním publikací jako je Psychologie environmentálních problémů (Winter, Koger, 2009), Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně (Hoffman, 2017) nebo Ani na to nemyslete! (Marshall, 2022). Se zájmem sledujeme výsledky mezinárodních šetření (Eurobarometer, European Investment Bank), výzkumných agentur (PAQ Research, CVVM, STEM, Median ad.) i akademických kolegů a kolegyň.

Metodologicky čerpáme z kvantitativních (reprezentativní dotazníková šetření, evalauce), kvalitativních (focus groups, hloubkové rozhovory) i experimentálních přístupů, a rádi je kombinujeme.

Čerpáme z výhod aplikovaného výzkumu: šijeme naše šetření na míru českému a slovenskému prostředí, nasloucháme otázkám lidí z praxe, pružně reagujeme na aktuální témata. O kvalitě aplikovaného výzkumu pak nejvíce vypovídá reálný „impakt“: spektrum aktérů, institucí a organizací z praxe, kterým výsledky pomáhají v jejich práci. A věříme, že v této oblasti za nás naše práce mluví sama (viz např. Reference).

Současně jsme přesvědčeni, že nejkvalitnější porozumění vztahu české a slovenské veřejnosti k životnímu prostředí vzniká pluralitou základního a aplikovaného výzkumu, různých oborů a výzkumných metod. Společně s dalšími týmy tak vytváříme ekosystém, který poskytuje zainteresovaným mnohem komplexnější informaci, než by kdy dokázal jen jeden přístup – byť metodogicky sebezajímavější.

Jak sbíráte vaše data?

Autory designu všech našich výzkumů jsme my jako Institut 2050. Na provedení sběru dat spolupracujeme s renomovanými sociologickými agenturami, které disponují vlastními respondentskými a tazatelskými sítěmi. Ve výsledku tak data procházejí dvojí kontrolou: sociologickou agenturou realizující vlastní sběr a tou naší.

Protože vnímáme odpovědnost za data, se kterými pracuje tak velké množství lidí a organizací, od samého počátku uplatňujeme nadstandardní postupy pro zajištění kvality dat.

  • Výzkumný vzorek našich celorepublikových výzkumů je ve většině případů vyšší než 2 000 respondentů a respondentek (běžný standard pro Česko a Slovensko je přitom 1 000 dotazovaných).
  • Nad rámec kvótního výběru používáme tzv. křížené kvóty. To znamená, že kontrolujeme nejen například zastoupení žen a mužů nebo lidí s různým vzděláním a z různě velkých obcí, ale také kombinaci těchto kvót: například žen vysokoškolaček, seniorů z velkých měst apod.
  • On-line sběr vždy doplňujeme přímým dotazováním populace, která běžně nepoužívá internet.
  • Ve většině projektů ještě prochází agenturou sesbíraná data audiokontrolou (zjišťujeme dodržení metodiky dotazování), kontrolami pozornosti a vyloučením těch dotazovaných, kteří dotazníky podle metadat naklikali příliš rychle.

Jak mohu důvěřovat vašim výzkumům?

Posoudit nezávislost našich – stejně jako jiných – výzkumů je možné několika způsoby.

Zaprvé, otázky se snažíme klást maximálně neutrálně, tedy tak, aby svým zněním explicitně připouštěly všechny varianty odpovědí (tedy např. nikoliv „souhlasíte s tím, že…?“ ale „souhlasíte či nesouhlasíte s tím, že…?“). V našich otázkách testujeme široké spektrum výroků pozitivních i negativních k dané problematice (od „žijeme v době klimatické krize“ až k „jezdit autem se spalovacím motorem je mé lidské právo“). Mapujeme podporu pro pestrou škálu politik, od mainstreamových až po ty radikální. U každého výsledku uvádíme přesné znění otázky, zveřejňujeme naši metodologii a rádi odpovíme na doplňující otázky.

Zadruhé, sbíráme data s různými sociologickými agenturami, které mají na tomto poli rozsáhlé zkušenosti. Abychom mohli zajistit nadstandardní data, investujeme do jejich sběru zajišťovaného externí agenturou ve většině projektů velkou část rozpočtu.

Zatřetí, výsledky našich výzkumů si může kdokoliv porovnat s daty jiných agentur. Celkově nevycházejí ani „zeleněji“, ani „fosilněji“ než jiným agenturám.

Začtvrté, spolupracujeme s desítkami institucí a organizací, které nás znají a výsledků naší práce využívají dlouhodobě – viz Reference.

Mají se podle vás kroky politické reprezentace řídit názory veřejnosti?

Jak ukazuje praxe, české a slovenské instituce i další aktéři ochrany životního prostředí potřebují vědět, kde mají u veřejnosti „zelenou“ a kde veřejnost plánované kroky nechápe nebo přímo odmítá. Naše výzkumy často dávají hlas mlčící většině – obyvatelům, kteří necítí potřebu sdílet své názory na sociálních sítích nebo v diskusích pod články v médiích. Proto přinášíme i zjištění, která se občas různým aktérům ochrany „nehodí do krámu“.

Transformaci přitom nelze provést naslepo, odněkud z uzavřených kanceláří; na druhou stranu nefandíme marketingové politice, která se otáčí jako korouhvička podle názorů veřejnosti. Výzkumy mají ukázat, na čem je potřeba v dialogu s veřejností více pracovat, nikoliv jakým tématům se populisticky vyhnout.

Připadá mi, že vaše výsledky ukazují veřejnost jako překvapivě zelenou.
Nebo: Proč vaše šetření vychází tak málo zeleně?
Čím to je?

O něčem vypovídá, že takové otázky dostáváme z obou stran. Nejčastějším nedorozuměním, ke kterému při čtení výsledků ze strany některých čtenářů a čtenářek dochází, je nadinterpretace dat.

Pokud např. ukazujeme, že 71 % české veřejnosti si uvědomuje, že změna klimatu v současné době probíhá (viz České klima 2024), bylo by chybou z toho vyvozovat, že 71 % bude podporovat Green Deal, zahodí klíčky od auta a bude volit Zelené. Podobně když upozorňujeme, že jen 19 % podporuje cíle Green Deal nebo zvýšení jejich ambicí, v žádném případě z toho nelze vyvozovat, že jen 19 % lidí podporuje ochranu klimatu.

Jinými slovy: každý výsledek je nezbytné interpretovat přesně na té úrovni, na které byl kladený. Otázky na postoje neindikují chování, znalost faktů je něco jiného než hodnotová deklarace. Zároveň i malá změna formulace otázky může vést k odlišným odpovědím, proto se opakovaně dotazujeme na některé skutečnosti vícero různými způsoby a data dále analyzujeme.

Jakým způsobem realizujete vaše výzkumy veřejného mínění? Je zde nějaký prostor pro inovace?

V českém prostředí jsme jako první začali v roce 2015 realizovat segmentační výzkumy (ve slovenském pak v roce 2022), které se dostaly do širšího povědomí projektem Six Americas z Yale Program on Climate Change Communication a v Česku pak výzkumem Rozděleni svobodou z roku 2019. Jako první jsme začali testovat klimatickou gramotnost nebo sledovat vazby environmentálních názorů dotazovaných na jejich mediální chování a politické názory.

Do každého výzkumu zařazujeme nové otázky, např. zjišťování preferencí ke scénářům dekarbonizace, testování rétoriky ochrany klimatu, zkoumání vztahu k nostalgii, mapování společenských potřeb a další.

Zároveň v našich výzkumech využíváme i shodné znění otázek, které byly použity v předchozích šetřeních. Umožňuje nám to v několika klíčových otázkách sledovat, jak se názory české a slovenské veřejnosti vyvíjejí, případně čím se mezi sebou tyto dva národy v pohledu na „zelená“ témata liší.

Mám otázky, event. připomínky k vaší práci. Rád bych znal vaši odpověď. Jak můžu postupovat?

Ozvěte se, budeme rádi. Můžete běžným e-mailem, případně na našich sociálních sítích, nebo pokud se známe, tak telefonicky. Kdybyste si přál(a) z jakýchkoliv důvodů položit svou otázku či vyjádřit námitky anonymně, klidně nám napište z anonymního e-mailu (třeba přes VPN).

Jak zveřejňujete výsledky svých výzkumů?

Protože naše výzkumy jsou hlavně určeny pro praxi a veřejnou debatu, sdílíme je se zainteresovaným publikem – například zde, na webu Institutu 2050. Většinu šetření publikujeme ve spolupráci s předními českými a slovenskými médii, jsme aktivní na sociálních sítích, vystupujeme na konferencích, seminářích i workshopech. Popularizační formou se snažíme představit naše výsledky tak, aby byly pro veřejnost zajímavé a srozumitelné.