Rádi bychom vám seznámili s jádrem týmu Institutu 2050 i našich spolupracovníků a spolupracovnic.
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D.
zakladatel a ředitel Institutu 2050
Honza se už více než 20 let věnuje tomu, jak porozumět vztahu české veřejnosti k environmentální problematice a specializuje se na komunikační strategie v oblasti ochrany přírody, životního prostředí a klimatu.
Rád spolupracuje přes hranice oborů, ve své práci čerpá z rozsáhlých zkušeností v nejrůznějších oblastech: doktorát ze sociální psychologie získal za práci Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (za kterou obdržel Cenu Josefa Vavrouška), od roku 2004 vyučuje na univerzitách environmentální psychologii. Za ta léta spolupracoval na konzultacích, výzkumech i vzdělání s bezmála stovkou českých a slovenských institucí a organizací z veřejné správy, neziskového sektoru, byznysu i umění.
Silně ho ovlivnilo také vedení nízkoprahového klubu pro pouliční party z pražského Žižkova, odkud si jako sociální pracovník odnesl celoživotní inspiraci, jak budovat spolupráci s lidmi s dramaticky odlišnými životními zkušenostmi.
Od roku 2012 působil nejdříve jako post-doc, následně jako odborný asistent na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Po celou dobu ho zajímal především průnik mezi výzkumem a praxí, věnuje se převážně aplikovanému výzkumu. Vydal publikace Možnosti spolupráce s veřejností nejen v ochraně životního prostředí (2009), Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí (2012), Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí (2014), se svým týmem pak úspěšnou knihu Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí (2018). V roce 2021 se s rodinou přestěhoval na venkov, pověsil připravovanou habilitaci na hřebík a s Tomášem a Renatou založil Institut 2050.
Rád pro české a slovenské publikum designuje komunikační strategie šité na míru – ať už se jedná o branding, komunikaci aktivit nebo osvětu s Nadací Partnerství, Národním parkem České Švýcarsko, TV NOVA či Ministerstvem životního prostředí. S filmovými týmy ho v poslední době baví tvořit, jak o udržitelnosti mluvit se statisícovými publiky. Věnuje se také psaní a konzultaci scénářů, především ve spolupráci s filmařem Prokopem Pithartem. Nově bude spolupracovat na výzkumu vlivu představ na klimatické postoje s Psychologickým ústavem Akademie věd a Národním ústavem duševního zdraví.
Kromě toho ho nejčastěji zastihnete u výzkumů veřejného mínění, ve kterých se snaží co nejcitlivěji mapovat kulturní a politická specifika českého a slovenského publika. Rád lektoruje, dlouhodobě popularizuje tuto problematiku ve spolupráci s médii – např. Českým rozhlasem, Českou televizí, Seznam zprávami, Respektem a dalšími. Pomáhal českému vydání knih Psychologie environmentálních problémů (2009), Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně (2017) a Ani na to nemyslete! Proč nás mozek ignoruje klimatickou změnu (2022). Tematicky se věnuje komunikaci chráněných území a ochrany biodiverzity, veřejnému mínění v klimatických otázkách, sociálním otázkám ochrany životního prostředí, např. v souvislosti s energetickou a dopravní chudobou.
Se ženou a dvěma dětmi žije v Pošumaví. V poslední době mu udělalo radost, že se mu v roli „knižně-aktivistického taťky“ podařilo pomoci vydání třetího dílu Podkina Jednoouška. Miluje brazilský jazz, mizerně, ale rád hraje na akorden, baví ho se dozvídat pořád něco nového o české přírodě. Nejradši je doma s rodinou, hlavu si čistí při práci na zahradě a v lese.
Mgr. Tomáš Chabada, Ph.D.
zástupca riaditeľa, hlavný analytik Institutu 2050 a koordinátor pre Slovensko
Tomáš sa už desať rokov venuje mapovaniu vzťahov českej a slovenskej verejnosti k témam ochrany prírody a životného prostredia. Na Masarykovu univerzitu sa pôvodne vybral študovať sociológiu a environmentálne štúdia, snažil sa medzi nimi nachádzať prieniky. Pol roka žil a študoval sociológiu v nórskom Bergene. V prostredí Zaježovských lazov absolvoval Sokratov Inštitút, celoročný vzdelávací program pre mladých lídrov na Slovensku.
Doktorské štúdium absolvoval v odbore Environmentální studia. V dizertačnej práci zisťoval aké sociodemografické, kultúrne, ekonomické a psychologické faktory ovplyvňujú postoje a správanie českej verejnosti v ochrane klímy a následne tieto výsledky porovnal s doterajšími zisteniami zo zahraničných štúdií.
Od roku 2014 do roku 2024 pôsobil na Katedře environmentálních studií ako výskumný pracovník, kde sa podieľal na viacerých projektoch aplikovaného výskumu. S Honzom a s Renatou spolupracoval od roku 2015 na niekoľkých výskumoch a v roku 2018 spoločne vydali rozsiahlu monografiu Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí.
Veľmi sa potešil príležitosti založiť spoločne s nimi Institut 2050. Jeho hlavnou výskumnou oblasťou je ochrana klímy ale taktiež ho zaujímajú širšie environmentálne postoje. Získal bohatú prax s metodológiou výskumov verejnej mienky, či už sa jedná o nastavenie vhodných kvótnych charakteristík výskumnej vzorky alebo supervíziu zberu dát a dôkladnú kontrolu získaných dát.
Okrem prieskumov verejnej mienky má skúsenosti s rôznymi kvalitatívnymi metódami aj experimentálnym dizajnom. Napríklad mapoval bariéry českých lesníkov v zavádzaní adaptačných opatrení a skúmal možnosti poľnohospodárov na Morave šetrnejšie hospodáriť a realizovať opatrenia v krajine. Na Slovensku obchádzal mestá a zisťoval, ako samosprávy aktuálne komunikujú ochranu klímy a ako by sa v tom mohli zlepšiť.
V oblasti sociologického prieskumu a analýzy environmentálnych tém externe spolupracoval s radom organizácii v Česku a na Slovensku. Teší ho, keď môže aktuálne výsledky predstaviť a diskutovať na rôznych seminároch a workshopoch. Príde mu dôležité, aby sa výsledky dostali aj k širšej verejnosti a preto má radosť z úspešných mediálnych spoluprác s kľúčovými médiami na Slovensku aj v Česku. Posledný slovenský výskum napríklad pokryl celú titulnú stranu denníka SME.
Po šestnástich rokoch života v Brne Tomáš zistil, že nastal čas sa presťahovať s manželkou a dvomi deťmi na stredné Slovensko. Učarovalo im prostredie Banskej Štiavnice, v ktorej sa snúbi krása historického mesta s malebnou prírodou Štiavnických vrchov. Vďaka tomu bližšie sleduje dianie v slovenskej spoločnosti a koordinuje aktivity realizované na Slovensku.
Mgr. Zdeňka Lechnerová
socioložka, vedoucí kanceláře a projektová koordinátorka
Zdeňka se seznámila s Honzou a Tomem na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity při společné práci na projektech už před více než deseti lety. Kromě managementu projektů se na katedře zabývala také public relations, kde zajišťovala jak propagaci, tak organizaci a produkci akcí a tvorbu propagačních materiálů. Dva roky se na oddělení komunikace Fakulty sociálních studií věnovala fungování public relations na celofakultní i celouniverzitní úrovni.
Na Fakultě sociálních studií však začínala jako studentka – vystudovala magisterskou sociologii a již při studiu začala pracovat jako výzkumnice na Institutu výzkumu reprodukce a integrace společnosti (IVRIS) a současně také ve výzkumné agentuře. Zná tedy výzkum jak z perspektivy socioložky, tak realizátorky výzkumu v terénu.
Na Institut 2050 nastoupila již při rodičovské dovolené, kdy přemýšlela, co by chtěla dělat dál. V Institutu našla vše, co hledala – smysluplné projekty, propojení projektové práce se sociologickou expertízou, tým s dlouholetými kolegy/kamarády a také možnost pracovat bez dojíždění on-line z domova vedle dětí.
Žije s rodinou na venkově kousek od Brna. Na výlety však jezdí většinou na druhou stranu – do lesů, do ne tolik dotčené přírody. Miluje knížky (a zejména ty dětské) a má jich doma tolik, že se už ani nevejdou do všech knihoven. Není však den, kdy by se s dcerami do některé z nich nezačetly.
Mgr. Renata Svobodová
analytička a spoluzakladatelka Institutu 2050
Renata se již skoro deset let podílí na výzkumech o klimatu, ochraně přírody a životního prostředí.
Vystudovala environmentální studia na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Bakalářský titul má i ze sociální antropologie. Dlouhodobě ji zajímalo hlavně propojení environmentálních témat s psychologií, proto se tím směrem ubírala již ve své magisterské práci o teorii časových perspektiv Philipa Zimbarda (za kterou získala Čestné ocenění Ceny Josefa Vavrouška).
U psychologie zůstala i během doktorského studia. Její práce se zaměřuje na psychologii změny klimatu – jak lidé klimatickou změnu vnímají, jaké emoce v nich vzbuzuje a jak se s ní vyrovnávají. A samozřejmě přemýšlí, jak to vše zohlednit ve způsobu, jakým o klimatu komunikovat s různými cílovými skupinami.
Renata se podílela na několika reprezentativních výzkumech české a slovenské veřejnosti o klimatu, transformaci, přírodě a životnímu prostředí. Je spoluautorkou knihy Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí (2018) či publikace The Environmentalist’s Guide to the Media Galaxy (2012). Lektorovala český překlad knihy Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně (2017).
Ráda dělá rešerše a píše o tom, co se z nich dozvěděla. Tuto kratochvíli si užívá nejen během výzkumné práce, ale i té novinářské. Sedm let působila jako redaktorka společensko-ekologického časopisu Sedmá generace, do kterého přispívala hlavně rozhovory, populárně-naučnými články, analytickými texty i recenzemi.
Aktuálně přerušila doktorské studium a zaměstnávají ji dvě malé děti. Věnuje se zejména odpovídání na otázky „proč“, běhání za odrážedlem, čtení dětských knih či stavění lega. V mezičase si odpočine u práce pro Institut 2050, za což je opravdu vděčná. Taky si ráda zaběhá a pak si vychutná filtrovanou kávu a dobrou knížku. Dobrovolně (a ráda!) bydlí v Brně.
Nepostradatelnou roli v Institutu 2050 hraje také řada externích kolegů a kolegyň, se kterými průběžně řešíme různé oblasti našich aktivit a bez kterých si naši práci neumíme představit.
- Mgr. et Mgr. Tomáš Protivínský, M.A. z CERGE-EI a Fakt o klimatu, spolupráce na sofistikovaných datových analýzách.
- Mgr. Tereza Dědinová, Ph.D. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, spolupráce na kvalitativních analýzách.
- Milan Vítek, Bc. Zuzana Zagarová ad., spolupráce na sociálních sítích.
- Mgr. Šárka Boháčová, spolupráce na webu.
- Mgr. Ing. Tereza Modráková, Ing. Hana Chlubnová, Mgr. Dagmar Krajhanzlová, Ing. Pavla Bílková ad., projektové a organizační zázemí naší organizace.
- Johana Kratochvíla, grafička ze studia Signatura, vizuální styl Institutu 2050.
- MgA Marcel Otruba, grafik.